Čistírenský kal má díky vědcům z MENDELU využití, udělali z něj substrát, který je využitelný v lesnictví a arboristice. Bude se využívat především na záhonových plochách v lesních školkách i v lesních porostech.
Vědci LDF MENDELU našli využití pro čistírenský kal, vedlejší nevyhnutelný produkt vznikající při procesu čištění odpadních vod. Smícháním stabilizovaného kalu spolu s dalšími odpadními surovinami, glaukonitem a biouhlem, získali substrát využitelný v lesnictví a arboristice. Novinka má i environmentální přesah. Je vyrobena z lokálních surovin a ve zmíněných oborech může alespoň částečně nahradit rašelinu dováženou z pobaltských zemí. Prototypy jsou již zajištěny užitnými vzory a certifikovanou metodikou, která shrnuje proces, jímž musí odpadní kal projít před přimícháním do substrátu.
V lesnictví substrát najde využití na záhonových plochách v lesních školkách i v lesních porostech starých maximálně deset let formou bodové revitalizace, což je položení substrátu na půdní povrch kolem kmene stromku. Využití najde především na plochách, kde mají stromy, hlavně vlivem lidské činnosti, ztížené podmínky k životu. „Může se jednat o různé rekultivace, například lomů, nebo místa, kde mají stromy z nějakého důvodu zničenou vrstvu humusu. Dodáním organominerální hmoty zlepšíme jejich vitalitu a prospívání na lokalitách, které jsou extrémní půdně i klimaticky,“ popsal využití substrátu v lesnictví Aleš Kučera z Ústavu geologie a pedologie.
V arboristice se počítá s využitím substrátu při úpravě prokořenitelného prostoru u stojících stromů a také při výsadbě nových stromů. „Stromy ve městě jsou vystaveny extrémnímu množství chemie, půda je často zhutnělá, alkalická nebo je kořenový systém těchto stromů mělký. Arboristé v těchto případech používají techniky, při nichž částečně vymění zeminu, například odfoukáním v určité zóně kořenového systému takzvaným pneumatickým rýčem. Dojde tak k prokypření půdy a dosypání nového substrátu napomáhá k hlubšímu zakořenění,“ přiblížila arboristické využití substrátu Valerie Vranová z Ústavu geologie a pedologie.
V oblasti výsadby nových stromů se tým zaměřil na substráty obsahující velké množství kamení, takzvané strukturální substráty. „Tyto substráty mají v městské zástavbě nezastupitelné místo. Tím, že vytvoříme substrát hodně kamenitý, učiníme ho odolným vůči zhutnění. Výplň mezi kameny by mělo tvořit živné médium, v našem případě substrát na bázi kalu,“ doplnila Vranová.
Zgranulovaný substrát tvoří tři primární odpadní komponenty: stabilizovaný a zkompostovaný kal, biouhel – zuhelnatělá organická hmota, která v půdě vydrží v nezměněné podobě i stovky let, a glaukonit – jílový minerál, který je přirozeně přítomný v glaukonitických pískovcích a který se z nich po vytěžení vypírá. Substrát je doplněný o drcenou kůru, dřevovlákno a další příměsi, které obsahují i jiné substráty.
Důležitou fází v procesu výroby substrátu je ověření jeho bezrizikovosti. Aplikaci předchází série analýz, které prověří jeho chemickou nezávadnost a obsah rostlinami využitelných živin. „Po ověření bezrizikovosti jsme substrát ve více poměrových variantách aplikovali na pokusnou arboristickou plochu, kterou jsme k tomuto účelu ve spolupráci s arboristickou firmou CVVMZI s.r.o. založili. Jde o první a zatím jedinou pokusnou arboristickou plochu v Česku. V případě lesnictví výzkum probíhá v lesních školkách Školního lesního podniku Křtiny a několika dalších školkařských pokusných plochách. Už teď je patrné, že stromy po aplikaci substrátu obohaceného o odpadní komponenty prosperují. Dlouhodobé účinky, například jak se v substrátu rozvíjí kořeny, jaký je tloušťkový či výškový přírůst stromů a další parametry, budeme dále studovat,“ uzavřel Kučera.
Redakčně upraveno.
Zdroj: Mendelu.cz
Zdroj fota: Mendelu.cz
