Jihomoravské
Zelenenoviny.cz

Tři roky od vítězství v participativním rozpočtu se myšlenka rozhledny v oboře Holedné stala skutečností. Více než 35. metrová věž s 208 schody čeká od 15. prosince na první odvážlivce, které neodradí ani studené počasí.

 

 

V Brně a okolí najdeme několik rozhleden, např. v Komárově, na Ostré horce nebo na Kamenném vrchu. Rozhledna v oboře se ale může pyšnit tím, že je mezi brněnskými nejvyšší.

 

Rozhlednu postavila a k další péči o ní se zavázala městská společnost Lesy města Brna, která spravuje celou přilehlou oboru. Realizace vyšla na 8 milionů korun. Výroba konstrukce rozhledny a její následná stavba zabraly necelý rok. Je ve stejném režimu jako celá obora Holedná, tedy celoročně přístupná a zdarma.

 

Nápad obohatit oboru Holednou o tuto atrakci se v prvním ročníku participativního rozpočtu Dáme na vás umístil na bronzové příčce. 

 

V původním návrhu se počítalo s dřevěnou, asi dvacetimetrovou rozhlednou. Při terénním průzkumu pomocí roku se ale ukázalo, že by výšku rozhledny, kterou umožňuje dřevěná konstrukce, mohly v dohledné době přerušit okolní stromy. 

 

Rozhledna je nakonec vyrobená z ocele a má 13 pater. Návštěvníci vystoupají po 208 schodech a na oboru a Brno shlédnou z plošiny ve výšce 34,32 metrů.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: brno.cz

Zdroj fota: pixabay.com

více …

Díky projektu Sázíme stromy je Znojmo bohatší o nové stromy. Jedná se převážně o třešně, javory a jasany. Sázelo se v blízkosti ulic Na Rejdišti a Jindřicha Hořejšího. Celkem bylo vysázeno 28 nových stromů.

 

Stromy dostalo město díky projektu Sázíme stromy darem od Nadace pojišťovny Kooperativa. Akce se bohužel nemohli zúčastnit dobrovolníci jako obvykle, ale dle domluvy stromy vysadili zaměstnanci Městské zeleně Znojmo.

 

Vysázeny byly tyto stromy – 16x Třešeň ptačí, 4x Javor babyka, 2x Javor klen a 6x Jasan ztepilý.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: znojmocity.cz

Zdroj fota: pixabay.com

 

více …

Povodí Moravy dokončilo revitalizaci Knínického potoka, na kterém vznikla soustava říčních oblouků, mokřadů a tůní. Revitalizace přispěla ke zpomalení odtoku povrchové vody a zlepšila tak funkci krajiny zadržovat vodu. Všechny práce trvaly půl roku.

 

Na téměř kilometr dlouhém úseku Knínického potoka u Veverských Knínic Povodí Moravy, s. p. provedl přírodě blízká opatření cílená na zpomalení povrchového odtoku vody, úpravu splaveninového režimu, zlepšení morfologie toku a adaptaci na změnu klimatu.

 

Revitalizace krajiny proběhla na dvou principech. Prvním byla směrová změna koryta toku, kdy byl vytvořen nepravidelný oblouk odpovídající co nejvíce přerozenému stavu toku. Druhým pak vytvoření soustavy průtočných i neprůtočných tůní v místech, kde nám to prostorové poměry umožnily. Vytvořené tůně poskytnou přirozené podmínky pro rozvoj vodních a mokřadních rostlin, které byly do tůní vysazeny.

Celkem vzniklo sedm tůní mimo vodní tok a dvě průtočné tůně fungující jako mokřady, dále byl vybudován průtočný sedimentační prostor a další dvě tůně mimo koryto toku nad tímto prostorem. V úsecích, kde to okolní terén umožnil, rozšířilo Povodí Moravy, s. p. koryto o tzv. bermy.

 

Kromě zpomalení odtoku vody z krajiny přispívají mokřady, tůně i morfologicky bohaté koryto k zachycení splavenin. Potok při přívalových deštík odnášel ze svažitých zemědělsky využívaných pozemků splaveniny do toku Veverka, který ústí do Brněnské nádrže, a přispíval tak ke tvorbě nánosů v přehradní nádrži. Provedená revitalizace tak snižuje vnos sedimentů do nádrže.

 

V současnosti Povodí Moravy, s. p. revitalizuje řadu revitalizačních opatření, aby bylo možné udržet vodu v krajině co nejdéle. Tato opatření vedou ke zlepšení kondice krajiny a posílení její funkce zadržet vodu. Řekám vrací původní charakter, realizují přírodě blízká opatření a revitalizují řeky v povodí Moravy v místech, kde jsou taková řešení možná.

 

Mezi nejvýznamnější aktuální projekty Povodí Moravy, s. p. patří například dokončená renaturace Moravy u Štěpánova, napojení odstavených ramen Dyje a revitalizace Baštýnského potoka u Novosedel, probíhající revitalizace Bečvy u Černotína a Skaličky či připravovaná revitalizace Trkmanky ve Velkých Pavlovicích.

 

Vlastní práce na revitalizaci Knínického potoka Povodí Moravy, s. p. zahájilo letos v červnu. Náklady ve výši 10,5 mil. Kč byly hrazeny z Operačního programu Životního prostředí.

 

Redakčně upraveno. 

Zdroj: Povodí Moravy

Zdroj fota: Povodí Moravy

více …

Kyjov se zapojil do výzvy Ministerstva životního prostředí, která je zaměřena na zlepšení funkčního stavu zeleně ve městech a obcích. Díky tomu koncem listopadu město vysadilo bezmála tři desítky stromů v lokalitě parčíku mezi ulicemi Karla Čapka a Kolibou.

 

 

 

Konkrétně tam nově roste 14 javorů, 5 lísek, 3 duby a lípy, po jednom kusu potom třešně a buk.

 

O výsadbu se postarali pracovníci technických služeb, peníze na sazenice a další potřebný materiál městu poskytl Státní fond životního prostředí ČR.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: mestokyjov.cz

Zdroj fota: Město Kyjov

více …

Brno chystá nový územní plán, který odsuzuje k likvidaci či alespoň nejistotě až dvě třetiny současných brněnských zahrádkářských lokalit. „No a?“ zeptáte se možná. 

Zahrádky mají mnoho benefitů. Jak uvádí biolog Václav Prášek, biodiverzita (* tedy rozmanitost života ve všech jeho druzích) je u městských zahrádek výrazně vyšší než u parků. Zahrádky jsou i azylem pro celosvětově mizející opylovače. Omezují dopad klimatické změny tím, že ochlazují vzduch a zadržují dešťovou vodu. Díky biozahradničení a kompostování se uhlík ukládá do půdy a zmírňuje se růst koncentrace CO2.

Uhlíková stopa klesá i s lokální spotřebou potravin: Pokud si sami vypěstujete mrkev a sníte ji, odpadá balení a transport (spotřeba fosilních paliv). Zahrádkáři uhlíkově bodují i tím, že tráví volný čas v blízkosti bydliště a na zahrádky většina chodí pěšky nebo jezdí městskou dopravou.

Dále citujme některé Brňany: „Jsem důchodkyně a zahrádka je místo, kde relaxuji, neboť jsem z paneláku a nemám ani auto ani chatu.“, „Je to místo, kam můžeme s dětmi denně chodit.“, „Bohužel ne každý má rodinný dům se zahradou.“

Brněnské sdružení zahrádkářského svazu čítá cca 4 600 členů, což se dvěma až třemi členy rodiny představuje zhruba 15–18 tisíc lidí. Kromě nich je tu ale ještě množství zahrádkářů, kteří jsou členy jiných spolků, či nejsou organizovaní vůbec.

Poptávka po zahrádkách dnes výrazně převyšuje nabídku. Zdá se, že moderní člověk, obklopený stále sofistikovanějšími technologiemi a nucený ke stále většímu výkonu, touží se zastavit a ponořit své ruce do půdy…

Jestliže územní plán ruší stávající zahrádky, nemělo by nás to nechat chladnými. Ve světě už to vědí a jednají podle toho. Dokáže svůj pohled na své vzácné zahrádkové kolonie přerámovat i brněnský magistrát a uchovat je pro budoucí generace?

 

Aktuální brněnský boj o zahrádky dokumentuje televizní pořad

 Nedej se

 

Zdroj: https://www.kulturni-noviny.cz/nezavisle-vydavatelske-a-medialni-druzstvo/ (Redakčně upraveno, zkráceno, * poznámka redakce.)

více …

Hustopeče oživily další vysazené stromy. S jejich umístěním pomohly již hotové projekty zeleně pro město. Projekty byly zpracované již roku 2004, které řeší areál Formanky, okolí kina a autobusového nádraží. 

 

Městská kasa zaplatila pouhý zlomek z celkové ceny 270 tisíc korun. Akce byla významně financována z Národního programu Životní prostředí. Město získalo maximální možnou částku, která činila v rámci výzvy 250 tisíc korun, a z vlastního rozpočtu si tak doplatilo pouhých 20 tisíc korun.

 

Bylo vysázeno 53 stromů a k nim pořízen stejný počet vaků, které zajistí snadnější zálivku. Do výsadby se kromě zaměstnanců města zapojili také brigádníci. Ti se pustili do díla v den státního svátku, v úterý 17. listopadu.

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Hustopeče.cz

Zdroj fota: pixabay.com

 

více …