Jihomoravské
Zelenenoviny.cz

Město Hodonín přišlo s programem Adopce stromu. Občan o svůj strom v rámci programu pečuje, provádí zálivku a při zhoršení stavu kontaktuje odpovědné pracovníky.

 

 

Během prosince se uskutečnilo odměňování občanů zapojených do programu Adopce stromu. V současnosti je do programu zapojeno 22 občanů, kteří mají v adopci celkem 49 stromů napříč celým městem. Za jejich služby jim byl městem Hodonín zaslán dárek s děkovným dopisem.

 

O čem je Adopce stromu?

Jedná se o dobrovolnou aktivitu obyvatel města, kteří mají zájem o městskou zeleň. Občané tak pomáhají s péčí o vybraný strom, především s jeho zálivkou. Během podzimu proběhly po městě výsadby stromů, což je skvělá příležitost pro nové zájemce o jejich adopci.

 

Pokud máte vyhlédnutý strom, který byste chtěli adoptovat například v okolí svého bydliště, neváhejte navštívit webové stránky města Hodonín. V sekci: Město a úřad, Odbor právní a majetku, oddělení odpadového hospodářství a zeleně najdete potřebné informace, případně můžete kontaktovat přímo oddělení, na email: kleinerova.tereza@muhodonin.cz.

 

 

Zdroj: Hodonínské listy

Zdroj fota: pixabay.com

více …

Cyklostezka vede z Brna přes Ivaň, Pasohlávky, Laa a. d. Thaya až do Vídně a měří více než 130 km. Jedná se o nejvíce bezpečnou cyklostezku v republice, jelikož celá je vedena mimo frekventované silnice. Můžete se po ní bez obav vydat i s dětmi. Po cestě je k dispozici 15 odpočívek s mapou trasy. 

 

Dobrovolný svazek obcí Cyklistická stezka Brno-Vídeň, ve kterém je sdruženo 24 měst a obcí na trase cyklostezky z Brna do Hevlína, doplnil v roce 2020 chybějící označení rakouského úseku mezinárodní cyklostezky Brno-Vídeň od Laa an der Thaya do Mistelbachu směrovkami.

 

Na projektu se nakonec díky společným jednáním finančně podílely i rakouské obce, ve kterých se značení provádělo: Laa an der Thaya, Falbach, Asparn an der Zaya a Mistelbach.

 

Cyklostezka Brno–Vídeň je tedy již po dlouhých letech příprav konečně označená směrovkami v obou směrech z Brna až do Vídně po celé trase 170 km, a cyklisté tak již nebudou muset hledat trasu rakouského úseku v mapách. 

 

Celkové náklady na označení byly 219 729 Kč, z toho 50 % hradily rakouské obce. Příspěvek města Brna na tento projekt činil 98 000 Kč. Roční příspěvek města Brna na veškerou činnost svazku je 1 525 384 Kč.

 

Redakčně upraveno. 

Zdroj: brno.cz 

Zdroj fota: pixabay.com

více …

Podzemní kontejnery se staly velice oblíbenou součástí měst a to díky svému estetickému vzhledu, čistotě a praktičnosti. Veselí nad Moravou se pro podzemní kontejnery také rozhodlo. 

 

 

Ulice Masarykova, sídliště Kovářská, Hutník a Lány, všechno to jsou místa, která v současné době disponují podzemní kontejnery. Tyto nové podzemní kontejnery ve Veselí nad Moravou jsou v provozu od loňského konce roku. Jeden podzemní kontejner nahradí kapacitou pět klasických, čímž se sníží frekvence vývozů. Výhodou je také jejich vzhled a čistota v okolí sběrného místa.

 

Jaké jsou hlavní výhody podzemních kontejnerů a proč se město rozhodlo je vybudovat? 

• mnohem větší kapacita sběrného místa, veškerý objem nádoby je přesunut pod povrch
• snížená frekvence vývozu, která vede ke snížení nákladů a negativních vlivů (snížení emisí, hluku, provozu v dané lokalitě) 
• všechen odpad je uložen pod zemí, kde je stálejší teplota, takže dochází ke zpomalení rozkladu odpadu a snížení vzniku zápachu
• odpad je ukládán do výšky až 2,7 m, čímž dochází k lepšímu hutnění vlastní vahou odpadu 
• omezení vandalismu a možnosti opětovného vybírání odpadu vč. přístupu zvířat
• estetický vzhled a jistota sběrného místa, které nepřetéká odpadky 

 

V tomto trendu chce město pokračovat, další kontejnerová hnízda jsou vyprojektována na Hutníku v lokalitě mezi novými rodinnými domy a základní školou, kde bude toto hnízdo umístěno spolu s novými parkovacími místy. 

 

Další místa se pak připravují u DPS a u kulturního domu. Kontejnery jsou zahrnuty také v plánované studii revitalizace sídliště Chaloupky, v Zarazicích v ulici Crhounkově a Milokošti. 

 

V plánu je každý rok vybudovat dvě místa, která financujeme z prostředků Ekokomu.

 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: Veselí nad Moravou

Zdroj fota: pixabay.com

více …

Teplárny Brno vysadily v brněnských ulicích nové stromy, které připomínají významnou událost. Společnost chtěla výsadbou stromů poukázat na důležitost zeleně ve městech. 

Po dohodě s radnicí Brno-střed vysadily Teplárny Brno v listopadu loňského roku deset platanů před areálem brněnského výstaviště a dalších třináct stromů na ulici Barvičova. Nové stromy upozorňují na významné devadesáté výročí společnosti Teplárny Brno. 

 

Výsadbou nových stromů se snaží společnost poukázat na důležitost ekologie, která je podstatná pro život ve městě. Podle odborníků jeden vzrostlý strom vyrobí denně kyslík pro tři lidi. I z tohoto důvodu se firma rozhodla rozšířit kapacitu brněnských zelených plic celkem o více než stovku nových dřevin. Nejenže vzrostlé stromy snižují v letních měsících teplotu v městské betonové džungli až o několik stupňů, ale fungují i jako filtr a pomáhají redukovat emise CO2. 

 

Přestože výroba tepla a elektrické energie zůstane asi vždy průmyslovým oborem, který ovlivňuje životní prostředí, právě značný důraz na ekologický aspekt se stal pro brněnské teplárny typickým od počátku až dodnes. Spuštění provozu na Špitále v roce 1930 znamenalo, že z Brna mohlo zmizet na sedm desítek továrních komínů. Až bude v následujících letech dokončena probíhající výměna zastaralých parovodů za moderní horkovodná, bude to stejné, jako by z Brna zmizelo na deset tisíc aut. 

 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: brno-střed.cz

Zdroj fota: brno-střed

více …

Národní park Podyjí patří k nejmenším v České republice. Navazuje na něj Národní park Thayatal. Mezi jeho nejhezčí místa patří Králův stolec, Hardeggská vyhlídka a Sealsfieldův kámen, zámek Vranov nad Dyjí nebo Pašerácká stezka. V parku je k vidění mnoho druhů ptáků, hmyzu a jiných živočichů. 

Hned tři nové druhy zimujících vodní ptáků viděli ornitologové během letošního lednového sčítání na řece Dyjí v národním parku. Celkově vědci v národním parku napočítali 680 jedinců z devatenácti různých druhů vodních ptáků a ptáků vázaných na vodní prostředí.

Poprvé se tu objevil v mělčinách zarostlých rákosím a v ostřícových bažinách hnízdí chřástal vodní a dva nové druhy kachen. Kromě vodních ptáků ale odborníci zmapovali i několik opeřenců, kteří obvykle odlétají zimovat do teplejších krajin. V přírodě Podyjí se tak začíná projevovat trend oteplujícího se klimatu a mírných zim. 

Kromě chřástala vodního je novinkou mezi zimujícími vodními ptáky i lžičák pestrý. Ornitologové ovšem při procházení kolem řeky registrují kromě vodních i ostatní druhy ptáků. Letos zjistili neobvykle vysoké počty zimujících červenek. Všimli si i drozda zpěvného nebo sluky lesní. Jsou to ptáci, kteří od nás na zimu obvykle odlítají, i když ne příliš daleko. Jejich pobyt u nás je ale v souladu s trendem oteplování klimatu a dosavadním mírným průběhem zimy.

Už pravidelně se v zimě v Podyjí naopak objevuje severská kachna hvízdák eurasijský. Letos do NP zavítala ale v rekordním počtu. Na dolní Novomlýnské nádrži bylo napočítáno skupinou pozorovatelů 740 hvízdáků. Jedná se o rekordní počet pro jakoukoli lokalitu v Česku. Je tím zároveň už nyní překonáno i jejich celorepublikové maximum z roku 2018. Jížní Morava tento druh evidentně přitahuje. U odkalovací nádrže hrušovanského cukrovaru letos sečetli 501 hvízdáků.

Orla mořského jste letos mohli možná vidět kroužit i nad Znojmem. Ornitologové jich v národním parku napočítali hned šest. Krásný pohled nabízí i nejméně sedm výrazných ledňáčků říčních. Mapovatelé také zahledli šest nenápadných pěvců skorců vodních.

Potvrzen byl i stálý výskyt nepůvodní kachničky mandarinské, která žije již trvale v meandru Šobesu. V letošním roce bylo zde pozorovatelných devět jedinců této kachny. 

V parku i letos zimuje rybí predátor kormorán velký. Svojí chutí na vysazované ryby dělá vrásky rybářům napříč Evropou. Během sčítání ornitologové zmapovali dvě větší hejna o součtu necelých 160 jedinců. To ale nijak nevybočuje z dlouhodobých průměrných počtů. Do Podyjí se ornitologové vydali sčítat zimující vodní ptáky už po sedmnácté. Během druhého lednového víkendu se tak zapojili do celosvětové akce IWC (International Waterbird Counting), která se uskutečnila ve více než 170 zemích světa.

 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: NP Podyjí

Zdroj fota: Národní park Podyjí 

více …

Bašýnský potok protéká obcí Nový Přerov. Povodí Moravy zde vysadilo nový lužní les a provedlo revitalizaci záplavového území. Práce byla zahájena začátkem loňského roku 2020. V listopadu stejného roku Povodí Moravy práci dokončilo.  

Povodí Moravy, s. p. dokončilo práce na obnově přirozeného vodního režimu záplavového území Dyje respektive lokality nivy mezi Baštýnským potokem, železniční tratí a řekou Dyjí v katastrálním území Novosedel. Součástí revitalizace bylo odstranění levobřežní hráze a zalesnění části tohoto území. V lokalitě byla vysázena bohatá skladba lužního lesu, v kterém budou růst desítky různých druhů stromů včetně ovocných, aby rozlily probíhaly do zalesněné části nivy. V průběhu revitalizace Baštýnského potoka, byl navíc vytvořen mokřad s tůní.

 

Mimo významné zlepšení hydromorfologie toku a nivy Baštýnského potoka mají navrhovaná opatření pozitivní vliv také na protipovodňovou ochranu sídel níže po toku, dojde zde ke snížení výšky hladiny v celém rozsahu povodňových průtoků. Provedená opatření zlepšují vodní režim v širším zájmovém území, protože bude docházet k tlumivým rozlivům povodní mimo zastavěná území a oddálení kulminace povodňové vlny, takže se zlepší retenční schopnost krajiny. Jakmile povyrostou vysázené stromy může revitalizované území zachytit při extrémních situacích až 350 tisíc m³ vody, již dnes se zde při běžných zvýšených průtocích rozlévá na ploše téměř 3 ha více než 50 tisíc m³ vody.

K výsadbě lesního porostu došlo mimo ochranné pásmo inženýrských sítí. Zde bylo provedeno osetí trvalým travním porostem.

 

Povodí Moravy. s. p. tak pokračuje v programu ozdravování krajiny. Ten spočívá v revitalizaci vodních toků, přípravě přírodě blízkých protipovodňových opatření a zajišťování migrace vodních živočichů. Smyslem programu je návrat vody do krajiny, zlepšení hydromorfologie vodních toků, umožnění přirozených rozlévá vody v krajině, migrace vodních živočichů a jejich soužití s člověkem. Podobné projekty dělá Povodí Moravy, s. p. napříč celým svým územím. 

 

Revitalizace Baštýnského potoka vyšla na 18,4 mil. Kč. Akce byla financovaná z Operačního programu Životní prostředí.

 

 

Redakčně upraveno.

Zdroj: pmo.cz

Zdroj fota: Povodí Moravy

více …